Stavba a klasifikace magmatických hornin
Magmatické neboli vyvřelé horniny vznikají krystalizací silikátové taveniny označované jako magma. Vyvřelé horniny vznikají krystalizací, z malé části též sklovitým tuhnutím magmatu. Při postupném ochlazování magmatické taveniny krystalizují jednotlivé horninotvorné minerály a vytvářejí se magmatické horniny. Charakter horniny, která z magmatu vznikne, je závislá nejen na složení samotného magmatu, ale často také na fyzikálních podmínkách prostředí, ve kterém tuhnutí magmatu probíhá.
Klasifikace magmatických hornin podle geologické pozice
-
HLUBINNÉ HORNINY NEBOLI PLUTONITY
-
ŽILNÉ HORNINY
-
VÝLEVNÉ (VULKANICKÉ, EFUZIVNÍ, EXTRUZIVNÍ) HORNINY NEBOLI VULKANITY
Hlubinné horniny
Vytváří se zpravidla v hlubších částech zemské kůry, kde magma tuhne pomalu. Za takových podmínek vznikají horniny s jednotlivými, obvykle již makroskopicky rozlišitelnými minerály (např. hrubozrnný porfyrický granit). Tvoří převážně velká tělesa nepravidelných tvarů. Pokud jsou jednodušší, označují se jako masivy (např. brněnský masiv, dyjský masiv), jsou-li komplikovanější, tvoří plutony, např. středočeský pluton, krkonošsko-jizerský pluton.
Obr. 1: Žula - porfyrická struktura
Žilné horniny
Tvoří menší, zpravidla deskovitá tělesa, která se formují v zemské kůře (příp. i ve svrchním plášti) ve stejné hloubkové úrovni jako plutonity. Bývají obvykle příkře orientované k zemskému povrchu a na povrchu vytvářejí velmi dlouhé pruhy, označované jako žíly (např. pegmatitová žíla). Dosahují velmi různé mocnosti (od několika cm po desítky metrů) a délky (od desítek metrů do desítek km).
Obr. 2: Žilný křemen
Výlevné horniny
Vznikají z lávy, tj. z magmatu, které dosáhlo úrovně zemského povrchu. Nejčastěji vytvářejí příkrovy, proudy nebo kupy. Efuzíva vznikají z magmatu rozlitého na velkých plochách o rozloze místy i několika tisíc kilometrů čtverečných. Extruziva vznikají z magmatu rozlitého na menších areálech.
Obr. 3: Čedič - porfyrická struktura
Mineralogická klasifikace magmatitů
Mineralogická klasifikace magmatitů je založena na jejich minerálním složení, přičemž respektuje výše uvedené rozdělení vyvřelých hornin na hlubinné, žilné a výlevné. Pro klasifikaci magmatitů má velký význam rozdělení primárních horninotvorných minerálů podle jejich barvy a chemismu na světlé (felzické) a tmavé (mafické) minerály. Mezi světlé minerály patří křemen, živce a foidy. K tmavým minerálům řadíme všechny slídy, amfiboly, pyroxeny, olivín, granáty, turmalíny, apatit, titanit, ilmenit, magnetit, pyrit, karbonáty a další minerály přítomné zpravidla v akcesorickém množství.
Chemická klasifikace magmatitů
Chemická klasifikace se používá v těch případech, kdy nelze u horniny ani mikroskopicky spolehlivě rozlišit její minerální složení. Údaje o chemismu jsou proto nejčastěji využívány ke klasifikaci vulkanitů. Chemická klasifikace magmatitů má často mimořádný význam při řešení otázek spojených s jejich vznikem.
-
Podle obsahu SiO2 se vyvřeliny rozdělují na horniny:
-
kyselé (obsah SiO2 - nad 65%), pro které je typické to, že obsahují křemen v podstatném množství. Jsou to např. všechny granitoidy.
-
intermediární (obsah SiO2 - 52 až 65 %), které prakticky křemen neobsahují nebo jen v nepatrném množství. Běžnými intermediárními horninami jsou syenit nebo diorit.
-
bazické (obsah SiO2 - 44 až 52 %) horniny jsou bezkřemenné, bohaté na tmavé minerály jako je amfibol, pyroxen, olivín.
-
ultrabazické (obsah SiO2 - pod 44%) jsou složeny výhradně z tmavých minerálů.
-
Dílčí lekce
Zdroje
- ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 226 s. ISBN 80-706-7856-9.
- ČERNÍK, Vladimír. Přírodopis 4 Mineralogie a geologie. 1. vyd. Praha: SPN, 1998. ISBN 80-7235-044-7. s. 30-32.
Obrázky
- Obr. 1: Návštěva horninového mikrosvěta - virtuální galerie mikroskopických výbrusů hornin. CHAMRA, Svatoslav, Kateřina KOVÁŘOVÁ a Věroslav HRUBÝ. Projekt byl vytvořen za podpory FRVŠ 2435/2011: Žula [online]. [cit. 2014-7-12]. Dostupný na www: http://departments.fsv.cvut.cz/k135/wwwold/webkurzy/mikro/zula.html.
- Obr. 2: Návštěva horninového mikrosvěta - virtuální galerie mikroskopických výbrusů hornin. CHAMRA, Svatoslav, Kateřina KOVÁŘOVÁ a Věroslav HRUBÝ. Projekt byl vytvořen za podpory FRVŠ 2435/2011: Žilný křemen [online]. [cit. 2014-7-12]. Dostupný na www: http://departments.fsv.cvut.cz/k135/wwwold/webkurzy/mikro/zilkremen.html.
- Obr. 3: Návštěva horninového mikrosvěta - virtuální galerie mikroskopických výbrusů hornin. CHAMRA, Svatoslav, Kateřina KOVÁŘOVÁ a Věroslav HRUBÝ. Projekt byl vytvořen za podpory FRVŠ 2435/2011: Čedič [online]. [cit. 2014-7-12]. Dostupný na www: http://departments.fsv.cvut.cz/k135/wwwold/webkurzy/mikro/cedic.html.
Doplňující učivo
Struktura magmatických hornin se posuzuje na základě tří faktorů:
- Podle stupně krystalizace
- holokrystalické
- hemikrystalické
- mikrystalické
- sklovité
- Podle relativní velikosti zrn
- rovnoměrně zrnité
- porfyrické
- Podle omezení krystalových tvarů horninotvorných minerálů
- idiomorfní – krystaly mají dobře vyvinuté plochy, nebyly během svého růstu ničím omezovány. Synonyma: euhedrální, automorfní.
- hypidiomorfní – krystaly mají částečně vyvinuté plochy, byly během svého růstu omezovány dříve vzniklými krystaly. Synonyma: subhedrální, hypautomorfní.
- alotriomorfní – není možno rozeznat hranici jednotlivých krystalů, neboť krystalovaly v prostoru zbylém mezi dříve vzniklými minerály. Synonyma: anhedrální, xenomorfní.
Doplňující učivo
Struktura:
- granitická – granit
- gabrově zrnitá – gabro, diorit
- ofitická – diabas, dolerit, bazalt
- porfyrická – žilné a výlevné horniny
- felsitická – kyselé výlevné horniny
- sklovitá – výlevné horniny (př. polštářová láva)
Textura:
- všesměrná – granity
- fluidální – tekuté lávy
- polštářová – subakvatická láva
- mandlovcovitá – andezit, bazalt
- pórovitá – efuzní horniny (tuf, pemza atd.)
Kontrolní otázka
1) Uveďte základní charakteristiku magmatických hornin.
2) Uveďte klasifikaci magmatických hornin podle geologické pozice.
3) Uveďte základní charakteristiku hlubinných, žilných a výlevných hornin.