Stavba buněčných membrán

• Základem většiny biomembrán je fosfolipidová dvojvrstva, která má:

   

  

  Obr. 1: Stavba buněčné membrány

  • polární konec – smáčivý = hydrofilní; na obou površích membrány;

  • nepolární řetězce – nesmáčivé = hydrofóbní; paralelně uspořádané k sobě, v nitru membrány.

• Mezi dvojvrstvou fosfolipidů jsou vmezeřené molekuly bílkovin, které jsou:

  • napříč celou dvojvrstvou = integrální membránové proteiny;

  • na vnější či vnitřní straně = povrchové membránové proteiny.

• Na vnějším povrchu se navíc vyskytují molekuly sacharidů, které označují určitý typ buňky pro jiné buňky, je to něco jako občanský průkaz buňky.

Integrální membránové proteiny 

• Na obou površích vyčnívají polární oblasti molekuly.

• Transmembránová (vnitřní) oblast zpravidla bývá α – helix, složený z nepolárních aminokyselin.

Význam integrálních membránových proteinů

    Umožňují komunikaci mezi vnitřní a vnější stranou membrány, tedy mezi cytosolem a mezibuněčným prostorem. Tato komunikace může být:

• látková - když proteiny mají roli specifických přenašečů látek mezi oběma prostory oddělenými membránou;

 

• mechanická - když molekuly proteinu jsou na vnitřní straně navázány na cytoskelet buňky a na vnější straně na analogické proteiny v sousední buňce nebo na mezibuněčnou hmotu;

 

• signální - když se integrální membránový protein účastní přenosu signálu, který spočívá v tom, že vnější polární část molekuly (receptor) reaguje s ligandem – t.j. s neurotransmiterem,  hormonem nebo protilátkou zakotvenou v membráně bílé krvinky. Vazba receptoru s ligandem pak ovlivní prostorové uspořádání i na vnitřní (cytosolické) straně receptoru, čímž se změní jeho vazebné nebo katalytické schopnosti.

 

Povrchové membránové proteiny

• Váží se k povrchu membrány polárními interakcemi.

• Zavěšují se zevnitř membrány nepolárními interakcemi s

  • mastnou kyselinou,

  • izoprenoidem.  (Izoprenoidy)

 

Význam povrchových membránových proteinů

          Jsou menší a mobilnější, zajišťují pohotový funkční kontakt s většími a méně pohyblivými a vzdálenějšími integrálními membránovými proteiny.

 

Zdroje

• FELLNEROVÁ, Ivana. Výukový materiál zpracovaný v rámci Projektu „Aktivní začlenění SŠ pedagogů do tvorby a využití multimediálních výukových programů ve výuce biologie“ CZ.04.1.03/3.2.15.2/0270. Zdroj: http://atraktivnibiologie.upol.cz/

 

 

Přílohy