Archaikum
Archaikum (archeozoikum, prahory) je geologické období Země, které následovalo po hadaiku (nejstarší období Země bez přítomnosti života) a předcházelo proterozoiku. Eonotem archaika trval 1,5 mld. let (4,0 Ga až 2,5 Ga). Archaikum se dělí na tři eratemy: spodní, střední a svrchní archaikum.
Vývoj zemské kůry a vnějších zemských obalů
Země již zchladla natolik, že se začaly vytvářet nejstarší dodnes dochované horniny. Nejstarší známé horniny archaika jsou datovány do 4,0 Ga. Prvotní zemská kůra se skládala převážně z magmatických hornin, tzv. komatiitů. Komatiitová kůra pokrývala celý povrch Země od pólu k pólu, podobně jako je tomu s bazaltovou kůrou Měsíce. Později se tato litosféra rozčlenila na desky a v subdukčních zónách mezi deskami vznikají první zárodky kontinentální litosféry horniny tzv. granulitové asociace. Tyto drobné protokontinenty mezi sebou kolidují a v kolizních zónách mezi nimi se zachovává další horninová asociace tzv. pásmo zelenokamenů (amfibolity, zelená břidlice). Narůstání hmoty kontinentální kůry a vzájemné kolize protokontinentů - proces označovaný jako kratonizace - v závěru archaika vyústily ve vytvoření prvního superkontinentu.
Atmosféra a hydrosféra
Intenzivní vulkanická aktivita Země vedla již na začátku archaika k intenzivnímu odplyňování pláště a vzniku atmosféry. Atmosféra v počátečním stádiu neobsahovala volný kyslík. Kondenzací vodních par a dopadem ledových komet vzniká hydrosféra, jejíž existence je již ve spodním archaiku dokumentována mořskými, převážně hlubokovodními sedimenty. K závěru archaika dochází k akumulaci tzv. páskovaných železných rud. Klima bylo velmi horké a vlhké.
Obr. 1: Rekonstrukce povrchu Země v archaiku
Vznik a prvotní vývoj života
První živé organismy vznikaly pravděpodobně na středooceánských hřbetech v hlubokomořském prostředí. Dokladem existence přítomnosti živé hmoty v období archaika jsou tzv. chemofosílie (obsahují izotopicky lehký uhlík organického původu). Chemofosílie staré 3,8 Ga byly nalezeny ve skupině Isua v Grónsku. První fosilie v pravém slova smyslu pocházejí z 3,4 Ga starých hornin skupiny Onverwacht v jižní Africe. Jedná se o kulovité anaerobní bezjaderné mikroorganizmy Archaeosphaeroides barbertonensis, extrémně odolné vůči prostředí. O něco později se již v hojné míře objevují stromatolity (laminované kupovité útvary vznikající zachycováním anorganického materiálu na povlacích tvořených cyanobakteriemi). V archaiku tedy vzniká život, první fosílie jsou známy z doby před 3,4 miliardami let.
Obr. 2: Dnešní stromatolity, Žraločí zátoka (Shark Bay), Západní Austrálie