Houby
Obsah

 

Houby (Fungi, dříve Mycophyta) představují velkou skupinu organizmů dříve řazenou k rostlinám. V současné době tvoří houby samostatnou říši. Zástupce hub lze nalézt po celé Zemi. Vyskytují se mezi nimi významní rozkladači, parazité, druhy, které mají široké využití v průmyslu /farmacie: výroba antibiotik/  i potravinářství /biotechnické technologie – získávání lihu kvašením, výroba chleba a pečiva, pivo, víno, sýry.../. Jsou velmi různorodé co do stavby svých těl, tvaru, barvy, velikosti. Je známo kolem 70 000 druhů hub. V České republice je zjištěno asi 10 000 druhů.

Houby nemají chlorofyl – zeleň listovou, nejsou schopny fotosyntézy,  jsou odkázány na příjem organických látek, zdroj energie získávají ze živých nebo odumřelých těl rostlin a živočichů. 

Odpradávna jsou známy léčivé, případně halucinogenní účinky látek obsažených v houbách, stejně jako otravy houbami. Vedle přímé konzumace plodnic hub jsou používány kulturní kmeny mikroskopických druhů (kvasinky) při výrobě piva, vína a mléčných výrobků. V minulosti se z plodnic hub dokonce vyráběly součásti oděvů. Na druhé straně mnohé druhy hub způsobují značné hospodářské škody na pěstovaných rostlinách, chovaných zvířatech, znehodnocují potraviny, poškozují dřevěné stavby.
 

Houby se vyskytují všude, kam se podíváte, ale nejsou to jen ty s plodnicemi, na které chodíme do lesa, většina buď plodnice nevytváří vůbec, nebo pouze krátkodobě za specifických podmínek. 


obrazek Obr. 1: Rez šípková

obrazek Obr. 2: Vlčí mléko

 obrazek Obr. 3: Hlenky

obrazek Obr. 4: Dřevnatka parohatá

obrazek Obr. 5: Boulovitost –nádorové onemocnění smrku způsobené houbami

obrazek Obr. 6: Hřib smrkovýobrazek Obr. 7: Vápnikovec

obrazek Obr. 8: Dutohlávka červcová s ohnivě červenými plodničkamiobrazek Obr. 9: Paličkovice nachová - námel

 

 

 

 

 

 

Dílčí lekce
Zdroje

 

 

Obrázky:

Video
Víte, že...

Houby zaujímají v koloběhu živin v přírodě nenahraditelné místo. Na rozdíl od rostlin nemají zeleň listovou (chlorofyl), nejsou schopny fotosyntézy.

Spolu s bakteriemi patří mezi organizmy, které umí rozkládat organickou hmotu zpět na jednoduché sloučeniny. Houby dokáží rozkládat i těžko odbouratelné látky. Mnohé druhy hub rozkládají dřevo, kůru, listy apod., jiné druhy žijí s dřevinami v symbioze, jde o tzv. mykorhizu – oboustranně prospěšný vztah. Některé druhy paří mezi parazity. Zdánlivě záporný vztah může být ve svém důsledku prospěšný, neboť ozdravuje dřevinnou populaci „odstraněním“ oslabených a přestárlých jedinců. Ti postupně umírají, jejich torza a zbytky slouží jako potrava, či jako domov. 

Obrázek
Historie

Elias Magnus Fries patří mezi zakladatele moderní mykologie.  

 Obr. 11: Elias Magnus Fries 

Elias Magnus Fries (1794–1878) byl švédský ekonom, botanik a vynikající mykolog. Působil jako profesor botaniky na Univerzitě v Lundu a jako profesor praktické ekonomie a botaniky na Univerzitě v Uppsale. Společně s C. H. Persoonem je považován za jednoho z nejvýznamnějších mykologů 19. století a spolutvůrce moderní mykologické taxonomie. Jeho Systema Mycologicum (1832) položila základy k modernímu systému hub.

Popsal řadu nových druhů hub a některé byly na jeho počest pojmenovány, např. liška Friesova (Cantharellus friesii).

Elias Magnus Fries má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Fr.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Elias_Magnus_Fries

 

Víte, že...

Penicilin je také houba!

První účinné objevené antibiotikum byl penicilin. Francouzský doktor Ernest Duchesne zaznamenal v roce 1896 tezi, že určité plísně druhu Penicilium ničí bakterie, Ernest Duchesne objevil penicilin 32 let před Flemingem, jeho objev byl ale ignorován, protože mu v té době bylo teprve 23 let. Alexander Fleming pěstoval bakterie na agarových plotnách a jedna z nich byla napadena náhodnoou plísňovou kontaminací...

Více informací získáte na stránkách:

http://sestra.org/Antibiotika

http://magazin.libimseti.cz/lifestyle/10327-zajimavosti-o-lecich-bez-kterych-se-neobejdeme

 

Čti také

 Obr. 12: Ing. Miroslav Smotlacha 

Mezi významné osobnosti české mykologie patří Ing. Miroslav Smotlacha (1920–2007). Zabýval se praktickou mykologií, výrazně přispěl k rozšíření znalostí o jedlých i jedovatých houbách, angažoval se v ochraně hub, lesů a přírody vůbec. On sám si více cenil práce svého týmu v laboratoři dřevokazných hub, která pomáhala při rekonstrukci architektonických klenotů, například i Valdštejnského paláce.

Za své celoživotní dílo byl v roce 2005 vyznamenán medailí Za zásluhy o stát v oblasti vědy a výchovy II. stupně.

 

Čerpáno:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Miroslav_Smotlacha

http://www.kudlacek.estranky.cz/clanky/povidani-o-houbach/miroslav-smotlacha.html

Odkaz

Dobrým zdrojem informací jsou atlasy hub, ať tištené, nebo elektronické.

Pročtěte si : 

http://old.botany.upol.cz/atlasy/system/index.php

http://www.ohoubach.cz

Literatura

Doporučená literatura:

EVANS, Shelley a Geoffrey KIBBY. Houby: nový kapesní atlas. V Praze: Slovart, 2007, 296 s. Nový kapesní atlas. ISBN 978-80-7209-910-8. 

LÆSSØE, Thomas. Houby. Vyd. 1. V Praze: Knižní klub, 2004, 304 s. Příroda v kostce. ISBN 80-242-1194-7.