Příklady hlavních typů metamorfovaných hornin
Fylit
Fylity jsou obvykle tmavě šedé, zelenavé nebo tmavě zbarvené horniny s výrazně plošně paralelní nebo tence břidličnatou texturou. Vznikají zpravidla metamorfózou jílových břidlic. Typické fylity mají provrásněné foliační plochy s charakteristickým hedvábným leskem, který je způsoben jemnými šupinkami muskovitu. Hornina je většinou jemně nebo drobně zrnitá. V České republice jsou fylity běžné v západní části Krušných hor, v Barrandienu, Krkonoších a Podkrkonoší, Železných horách a Hrubém Jeseníku.
Obr. 1: Fylit
Obr. 2: Snímek fylitu z polarizačního mikroskopu
Svor
Svory jsou světle šedé, světle hnědé, červenohnědé nebo šedočerné horniny s výraznou foliací, plochy foliace jsou často nápadně lesklé. Textura horniny je nejčastěji plošně paralelní, hornina je drobně až hrubě zrnitá. Běžně se v hornině střídají polohy slídových a zrnitých minerálů, četné bývají polohy a čočky křemene. Svory se hojně vyskytují v Krokonoších, Krušných horách, Hrubém Jeseníku a na Českomoravské vrchovině.
Obr. 3: Svor
Obr. 4: Granát ve svoru
Ruly
Ruly jsou typickým příkladem středního až vysokého stupně regionální metamorfózy. Ruly, které se vytvořily metamorfózou sedimentů, označujeme jako pararuly. Ruly vytvořené metamorfózou magmatitů se označují jako ortoruly. Ruly jsou složené hlavně z křemene, živců a biotitu. Jsou jemně až středně zrnité. Textury jsou stébelnaté, plástevnaté, okaté nebo masivní. Ruly se u nás vyskytují na Českomoravské vrchovině, Šumavě, Krušných horách, Krkonoších, Orlických horách, Rychlebských horách a Hrubém Jeseníku.
Obr. 5: Ortorula - stébelnatá textura
Obr. 6: Ortorula - okatá textura
Obr. 7: Pararula
Obr. 8: Snímek pararuly z polarizačního mikroskopu