Svařování
Anotace oblasti
Svařování je nejužívanější způsob spojování kovů při výrobě strojů a zařízení, strojních a stavebních konstrukcí, v opravárenství. Zaváděním nových metod a automatizací svařovacích procesů se výroba zrychluje a zkvalitňuje.
Svařováním vzniká nerozebíratelný spoj – svar.
Svařovat lze polotovary, strojní součásti i konstrukční celky. Výrobek nebo polotovar, který vznikne svařováním, nazýváme svarek nebo svařenec.
Výchozím materiálem mohou být hutní polotovary (plechy, pásy, tyče, dráty, trubky, profily), výkovky, výlisky nebo odlitky.
Podmínkou vzniku kvalitního svaru je technologická vlastnost svařitelnost.
Svařitelnost závisí na mnoha faktorech, zejména na:
-
Složení základního materiálu, tj. obsahu uhlíku a přísadových prvků.
-
Zvolené technologii svařování.
-
Druhu přídavného materiálu.
Za nejlépe svařitelné materiály považujeme nelegované oceli s obsahem uhlíku do 0,2% C, tzn. s velmi nízkým obsahem přísadových prvků (Mn, Cr, Ni, Mo, W, V, Ti a nečistot P,S).
Obr. 1: Elektrická odporová svářečka řetězů