Třída: PAPRSKOPLOUTVÉ RYBY (Actinopterygii)
Tato třída obratlovců představuje dříve uváděnou třídu ryby (Osteichthyes). Nezahnuje třídu svaloploutvých. Jedná se o druhově nejbohatší třídu strunatců (přes 27 tisíc druhů) a patří do ní více než polovina známých druhů obratlovců. U nás žije 60 druhů (z toho 12 druhů nepůvodních). Paprskoploutví vznikli před téměř 400 miliony (prvohory silur) ve sladkých vodách. Teprve před 200 miliony let (v triasu - druhohory) došlo k návratu předků dnešních mořských ryb do moře.
Věda zkoumající ryby se nazývá ichtyologie.
Charakteristika:
-
výskyt: ve všech vodách (někteří migrují)
-
tvar těla: hydrodynamický válcovitý (tekoucí vody) nebo bočně zploštělý (stojaté vody)
-
plně přizpůsobeni životu ve vodě
-
mají proměnlivou teplotu těla (nepřesné označení - studenokrevní), závisí na teplotě okolí
Stavba těla:
-
stavba těla: hlava + trup + ploutve (vyztuženy paprsky)
-
párové ploutve: prsní, břišní
-
nepárové ploutve: hřbetní, ocasní, řitní
- ocasní ploutev: souměrná, zdroj pohybu
-
ploutve vyztuženy ploutevními paprsky:
-
nerozvětvené = tvrdé
-
rozvětvené = měkké
-
Tělní pokryv:
-
kůže krytá šupinami kostního původu, které vyrůstají ze škáry
-
kůže je mnohovrstevná, obsahuje pigment (barvivo)
-
v pokožce - slizové žlázy, sliz chrání rybu před bakteriemi a před narušením těla vodou
-
typy šupin:
-
ganoidní – kosočtverečné, nepřekrývají se; např. jeseter
-
cykloidní – okrouhlé, překrývají se, celokrajné; např.kapr
-
ktenoidní – podobné cykloidním, ale na zadním okraji zoubky, např. okoun, candát
-
Obr. 1: Typy šupin. Ktenoidní, cykloidní, ganoidní.
Svalstvo:
-
pod kůží velký boční sval
-
množství drobných svalových kůstek
Kostra:
-
kostěná
-
různý stupeň zkostnatění = osifikace (jeseteři - chrupavčitá kostra)
-
lebka: krycí kosti kožního původu + žaberní oblouky (nesou žábry) + skřele (chrání žábry)
-
páteř: nerozlišené obratle, struna hřbetní (chorda) je zatlačena těly obratlů
Trávicí soustava:
-
ústa (spodní, koncová, svrchní - podle toho odkud získávají potravu)
Obr. 2: Typy úst ryb.
-
nemají slinné žlázy
-
zuby se stále vyměňují; vznikají na čelistech, ale i na stěnách dutiny ústní, na patře, na žaberních obloucích (požerákové zuby)
-
hltan, jícen, žaludek, střevo, řitní otvor
-
játra se žlučníkem, slinivka břišní
-
potravu polykají (vodu cedí)
Dýchací soustava:
-
žábry v žaberní dutině, ta je kryta skřelemi
-
voda odtéká skřelovým otvorem, vodu nepolykají!
-
prokrvené žaberní lupínky (výměna dýchacích plynů) uspořádány na vnějším okraji žaberních oblouků
-
na vnitřních okrajích žaberních oblouků jsou žaberní tyčinky, které se podílejí na zachytávání potravy
-
plynový měchýř:
-
slouží jako hydrostatický orgán
-
vznikl vychlípením hltanu
-
Obr. 5: Anatomie ryby.
Cévní soustava:
-
uzavřená
-
žilné (venózní) srdce (protéká jím pouze krev odkysličená)
-
stavba srdce: 1 předsíň + 1 komora
-
jednosměrný tok krve zajištěn chlopněmi
-
červené krvinky jsou velké, oválné, mají jádro
Vylučovací soustava:
-
vylučují ledvinami (párové opistonefros)
-
ledviny (uloženy podélně pod páteří) + močovody + močový měchýř + močová trubice (ústí v těsné blízkosti řitního otvoru)
-
zplodinou metabolismu je amoniak
Nervová soustava:
-
rozvoj středního mozku a mozečku
-
koncový mozek a čichové laloky menší než u paryb
Smyslové orgány:
-
čich – voda proudí čichovými váčky, vnější nozdry
-
chuť – v ústech, hltanu, ale někdy i na hlavě a na těle
-
zrak
-
ploché oči, tyčinky + čípky, (vidí barevně)
-
ostření posunem čočky
-
chybí víčko i slzní žlázy
-
-
sluch – málo rozvinutý, zjištěn asi u 50 druhů ryb
-
proudový orgán – v kůži tvoří postranní čáru
-
vnímání pohybu a tlaku vody
-
„dalekohmatný“ orgán - orientace ve tmě, kalné vodě
-
-
hmat – u některých druhů (např. kapr) hmatové výběžky kolem úst – vousy
Rozmnožování:
-
gonochoristi (pohlavní dimorfismus nevyvinut)
-
párové pohlavní žlázy (= gonády)
-
rozmnožování: pohlavní
-
oplození vnější = tření
-
vývoj přímý (bez larvy většinou)
-
samice (jikernačky) vytvářejí vajíčka - jikry
-
samci (mlíčáci) vytvářejí spermie - mlíčí
-
oplozená vajíčka nechráněna, obrovská nadprodukce potomstva (několik tisíc)
-
z vajíčka se líhne plůdek - má na břišní straně žloutkový váček - výživa
-
trdliště = místo vhodné k rozmnožování
Rybí pásma:
pásmo pstruhové - horské potoky a řeky s rychlým proudem, voda je chladná a čistá, hodně prokysličená, nalezneme zde pstruhy, vranky, střevle a mřenky
pásmo lipanové - podhorské řeky a potoky, hlubší voda, pomalejší proud a mírnější spád, prokysličená voda, vyskytují se zde lipani, hrouzci, mníci, štiky
pásmo parmové - vody pohůří a nižších poloh, širší koryto, spíše pomaleji proudící, v létě málo kyslíku, typickou rybou je parma, dále jelec tloušť
pásmo cejnové - řeky nížin, hluboké, pomalu tekoucí, málo kyslíku, žije zde mnoho druhů kaprovitých ryb (kapr, cejn)
Systém:
-
podtřída: CHRUPAVČITÍ
-
podtřída: KOSTNATÍ
Dílčí lekce
Zdroje
BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.
FELLNEROVÁ, Ivana. Výukový materiál zpracovaný v rámci Projektu „Aktivní začlenění SŠ pedagogů do tvorby a využití multimediálních výukových programů ve výuce biologie“ CZ.04.1.03/3.2.15.2/0270. Zdroj: http://atraktivnibiologie.upol.cz/
GAISLER, Jiří a Jan ZIMA. Zoologie obratlovců. Vyd. 2., přeprac. Praha: Academia, 2007, 692 s. ISBN 978-802-0014-849.
HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6.
PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.
SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2.
ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.
Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz
Obrázky:
Obr.1: Obr. Typy šupin. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:http://galeria.sengym-moodle.sk/albums/userpics/10001/normal_supiny_spolu_popis.jpg
Obr. 2: Typy úst ryb. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.biomach.cz/_/rsrc/1316985751120/biologie-zivocichua/ryby-pisces/42_%C3%BAsta%20ryb.png?height=320&width=234
Obr.3: Ploutve ryb.[online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.biomach.cz/_/rsrc/1316983804950/biologie-zivocichua/ryby-pisces/40_ploutve%20ryb.png?height=242&width=400
Obr. 4: Požerákové zuby. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200304%20paprskoploutv%C3%AD/Obr.%20030407.amur.pozerakove%20zuby.TP_zmensenina.jpg
Obr. 5: Anatomie ryby. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://files.naprutu.cz/200000168-2579526732/Anatomie.png
Přílohy
Doplňující učivo
poikilotermní živočich
= živočich s nestálou teplotou těla; teplota jeho krve závisí na teplotě vnějšího prostředí, (nesprávné označení studenokrevný živočich), jsou to: bezobratlí a z obratlovců (ryby, obojživelníci, plazi).
Víte, že ...
svalové kůstky
= vznikají kostnatěním (osifikací) vazivových obalů svalových vláken.
Doplňující učivo
Obr. 3: Ploutve ryb.
Víte, že ...
požerákové zuby
jsou na dně hltanu, slouží k mechanickému rozmělnění potravy u kaprovitých ryb.
Obr. 4: Požerákové zuby
Kontrolní otázka
Pomocí postranní čáry ryby vnímají:
a) teplotu vody
b) proudění vody (tlak vody)
c) čistotu vody
Zajímavost
Přeměnou svaloviny vznikly u některých ryb elektrické orgány. Produkují buď výboje o nízkém napětí a slouží ke komunikaci a registraci kořisti, nebo vytváří výboje o napětí až 500 V za účelem lovu a obrany (např. jihoamerický paúhoř elektrický).
Elektřina vyrobená paúhořem elektrickým by dokázala uvést do chodu trolejbus nebo omráčit koně. Paúhoř ale není agresivní.
Paúhoř elektrický (Electrophorus electricus) žije v jihoamerických řekách a bažinách a dorůstá délky až 2,5 m.
https://www.stream.cz/fenomen/10004902-sukne-vs-kalhoty#nejnovejsi