Látková výměna představuje propojení mezi živočichem a jeho okolním prostředím. Ve své podstatě je celé chování, snad kromě nejhlubších klidových stavů, podmíněno činností metabolismu. Procesy, které přímo souvisejí s látkovou výměnou, jsou přijímání potravy – většina živočichů tráví značnou část dne sháněním potravy a jemu příbuznými jevy. Tyto projevy jsou obvykle označovány jako potravní chování. O spuštění a průběhu potravního chování rozhodují vnější a vnitřní faktory.

Vnitřním faktorem je stav organizmu, vnějšími faktory pak nabídka potravy, její druh, množství a dostupnost. U vodních živočichů může přijímání potravy probíhat téměř nepřetržitě, u suchozemských živočichů jsou úseky potravní aktivity odděleny úseky potravního klidu. Živočich hledající potravu se vystavuje nebezpečí predace, a proto se musí vždy rychle rozhodnout, kde a kdy bude pátrat po kořisti, zda bude výhodnější dávat přednost větší nebo menší kořisti a jak si musí upravit kořist před samotným pohlcením. Navíc se musí vyhnout poranění a požití jedovatých látek.

Přijímání a vyhledávání málo vydatné potravy představuje např. u býložravců většinu pohybové aktivity. Masožravé šelmy přijímají potravu až po několika hodinách a hadi i po několika dnech či týdnech. Součástí potravního chování je také přežvykování, přenášení potravy, tvoření zásob, krmení mláďat a ve vzácných případech používání nástrojů (u některých ptáků a savců).

Obr. 1: Veverka obecná si vytváří zásoby potravy na zimu

 

Obr. 2: Mládě orangutana přejímá potravní návyky od matky

Přijímání vody – vodní živočichové přijímají vodu společně s potravou, u některých vodních živočichů může přijímání potravy probíhat téměř nepřetržitě. Někteří pouštní a polopouštní živočichové se obejdou bez příjmu volné vody a stačí jim voda získaná z tkání potravy. Způsob žraní i pití je druhově příznačný. Víte, jaká je např. technika pití u kopytníků na rozdíl od kočkovitých a psovitých šelem? Víte, jak pije např. vlaštovka, vrabec nebo holub? 

Obr. 3: Samec makaka vepřího při pití vody z vodního příkopu / ZOO Praha 2012/

Látkovou výměnou je podmíněno také vyprazdňování. Při kálení i močení zaujímají savci typické pozice. Např. u psovitých šelem samci při močení zvedají zadní nohu, samice močí v podřepu zadních noh. Většina zvířat odkládá trus na libovolná místa, sociálně žijící hlodavci kálejí a močí jen na určitá místa. Hyeny umísťují hromádky trusu kolem zdechliny, kterou na určitou dobu opouštějí a takto si ji označkují.

Dýchání – Také při dýchání živočichů můžeme pozorovat řadu charakteristických projevů. Kytovci, kteří se druhotně přizpůsobili vodnímu prostředí, se nadechují po vynoření a vydechují před ponořením (přitom vzniká známý vodotrysk, což je vlastně sražená vodní pára nad hladinou). Tuleni (patří mezi ploutvonožce) připlouvají občas k hladině i ve spánku, aby se nadechli.

Termoregulace – podmiňuje zajímavé etologické projevy. Jedním z termoregulačních projevů je přesun z míst s vyšší nebo nižší teplotou podle vnějších podmínek a teplotních nároků daného živočicha. Nároky na udržení vyšší teploty někdy vedou ke shlukování do velkých skupin, např. u sociálního hmyzu nebo u netopýrů mírného pásma.

Ptáci a savci zahřívají svá mláďata, která ještě sama nedokáží udržet stálou vnitřní teplotu.

Obr. 6: Gorilí samice Kijivu láskyplně objímá svoje mládě 

 

Zdroje

• BIČÍK, V. Stručný úvod do studia chování živočichů. Přednáška pro učitele středních škol. UP Olomouc, 2010.

• VESELOVSKÝ, Zdeněk. Etologie: biologie chování zvířat. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005, 407 s., [48] s. obr. příl. ISBN 80-200-1331-8.

• VESELOVSKÝ, Zdeněk. Člověk a zvíře. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 246 p., [32] p. of plates. ISBN 80-200-0756-3.

---

Obrázky

• Autorkou obrázků a videí je Eva Jiříková