Pilování rovinných ploch

Pilování rovinných ploch

Pilování je třískové obrábění materiálu mnohobřitým nástrojem - pilníkem.

Popis pilníku

  • a) rukojeť - bývá buď dřevěná, nebo přímo z výroby umělohmotná,
  • b) stopka - není kvůli bezpečnosti kalena,

  • c) tělo - je vykováno z nástrojové oceli, a po vyseknutí zubů je kaleno.

 

obrazek

Obr. 1: Popis pilníku

Naražení rukojeti pilníku

Dřevěná rukojeť se nejdříve navrtá stupňovitě různými průměry vrtáků přiměřeně stopce. 

 

obrazek

Obr. 2: Stupňovité navrtání

Pak se násada narazí pomocí dřevěné paličky.

 

obrazek

Obr. 3: Naražení rukojeti

Nejsnáze se vyrazí o mírně pootevřené čelisti svěráku.

 

obrazek

Obr. 4: Vyražení rukojeti

Druhy pilníků dle tvaru

  • Obdélníkový (plochý) - křížové seky,

  • půlkruhový - křížové, přímé,

  • trojúhelníkový (trojhranný) - křížové seky,

  • čtvercový - křížové seky,

  • kruhový - přímé, nebo šroubové seky,

  • nožovitý - křížové seky,

  • mečovitý - přímé,

  • jazýčkovitý - přímé,

  • pilníky speciální (např. rašple, jehlové pilníky).

 

obrazek

Obr. 5: Tvary pilníků

Volba pilníku

  • Dle velikosti pilované plochy (velikost pilníku),

  • zda je pilník určen na hrubování, (úběr velkého množství materiálu) - hrubý sek,

  • zda je pilník určen pro hlazení  (používají se jemné pilníky, které se ještě mohou potírat křídou, aby opracovaný povrch byl hladší),

  • dle tvaru pilované plochy.

 

Pilování rovinné plochy

  • První zásada je pilovat na co nejdelší ploše do kříže nebo podélně,

  • dle množství materiálu k odebrání se dělí práce na hrubování a na hlazení,

  • při hrubování rovinné plochy se využívá váhy těla,

  • při hlazení jen pohyb pažemi,

  • měníme-li směr pohybu, je dobře vidět, kde pilník zabírá a nerovnosti jsou dobře patrné.

 

obrazek

Obr. 6: Pilování rovinné plochy

Kontrola rovinnosti

Kontrolovaný dílec se vyjme ze svěráku a proti světlu kontroluje na průsvit pomocí úhelníku nebo nožovým pravítkem, a to podélně, napříč i úhlopříčně. 

Zdroje
  • OUTRATA, J.: Technologie ručního zpracování kovů. 3. vydání. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1981. 188 s.
  • ŠVAGR J. – VOJTÍK J., Technologie ručního zpracování kovů, 1. vydání. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1985. 88 s.

Obrázky:

  • Obr. 1: ŠVAGR J. – VOJTÍK J., Technologie ručního zpracování kovů, 1. vydání. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1985. 88 s.
  • Obr. 2: ŠVAGR J. – VOJTÍK J., Technologie ručního zpracování kovů, 1. vydání. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1985. 88 s.
  • Obr. 3: ŠVAGR J. – VOJTÍK J., Technologie ručního zpracování kovů, 1. vydání. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1985. 88 s.
  • Obr. 4: ŠVAGR J. – VOJTÍK J., Technologie ručního zpracování kovů, 1. vydání. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1985. 88 s.
  • Obr. 5: OUTRATA, J.: Technologie ručního zpracování kovů. 3. vydání. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1981. 188 s.
  • Obr. 6: ŠVAGR J. – VOJTÍK J., Technologie ručního zpracování kovů, 1. vydání. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1985. 88 s.
Doplňující učivo

Bezpečnost práce při pilování:

  • Rukojeť pilníku musí být pevně nasazena, nepoškozena, bez rukojeti nelze pracovat,
  • při pilování nesmí rukojeť narážet na obrobek (hrozí uvolnění násady a poranění o stopku),
  • materiál (obrobek) musí být upnut pevně ve svěráku,
  • piliny odstraňujeme štětcem, smetákem nebo hadrem, nikdy nesfoukáváme - možnost poranění očí,
  • piliny neodstraňujeme rukou - možnost pořezání,
  • pilník při odložení nesmí přečnívat přes okraj pracovního stolu - (pád na zem, možnost poranění nohou),
  • pilník neodkládat na svěrák nebo obrobek - (pád na zem, možnost poranění nohou),
  • při držení větších pilníků nenechávat prsty pod pilníkem.
 
Opakování

Co je to pilování?

Z jakých částí se pilník skládá?

Jaké pilníky znáš podle tvaru (průřezu)?

Jaká je hlavní zásada při pilování rovinné plochy?

Popiš, jak narazíš pilník do násady?