Zajištění polohového vytyčení staveb lavičkami
Vytyčený obrys základové jámy nebo rýhy pro základy je nutno zajistit příslušným způsobem. K zajištění jednotlivých vytyčených bodů a pro vyznačení polohy, směrů a výšek se používá jednoduchých kolíků 500 – 600 mm dlouhých, laťových křížů, jednoduchých a rohových laviček. Ty se umísťují v takové vzdálenosti, aby nedošlo k jejich porušení při provádění výkopových prací, většinou ve vzdálenosti 1 až 2 m od líce budoucí stavby nebo výkopu. Lavičky se zhotovují ze dřeva a skládají se z kůlů dobře zaražených do půdy, na které se pak z vrchu přibíjí prkno tloušťky asi 26 mm a 180 mm široké naležato nebo nastojato.
Obr.1: Měřické značky
Podle těchto laviček se pak provádějí výkopové práce a stavby základů a nosných zdí. Z hlavní polohové čáry se na lavičky přenesou všechny důležité míry, které charakterizují stavbu - obrys a tloušťka zdiva suterénního i přízemního. Označí se hřebíky, ryskami nebo zářezy a pomocí napnutého drátu nebo motouzu mezi značkami se pak přenášejí vytyčené body do úrovně výkopu. Pro lepší orientaci se provádí i barevné rozlišení. Prkna laviček jsou ve vodorovné poloze ve stejné výšce, takže vytvářejí vodorovnou rovinu. Výška laviček se dává do roviny pomocí hadicové vodováhy, nivelačního stroje, laseru a má být vždy několik centimetrů nad úrovní podlahy přízemí. Výšková úroveň se přenáší z hlavních výškových bodů nejčastěji teodolitem, od roviny laviček se odměřují laťovým křížem. Z laviček se přenesou rohy objektu na terén pomocí olovnice. Průsečík obou na sebe kolmých venkovních šňůr musí být přesně nad vytyčovacím rohovým kolíkem s hřebíkem vytyčené stavby. Tyto body se vyznačí obvykle velkými hřebíky. Jakmile je stanovena poloha domu, může se vyznačit bedněním tvar základu.
Obr. 2: Zajištění polohového vytyčení stavby
Obr. 3: Zajištění výkopu lavičkami
Obr. 4: Zajištění stavební jány lavičkami
Zdroje
- DOSEDĚL, Antonín a kol. Stavební konstrukce pro 2. a 3. ročník SOU. Praha: Sobotáles, 1998. ISBN 80-85920-51-4.
- HÁJEK, Václav a kol. Pozemní stavitelství I. Praha: Sobotáles, 2001. ISBN 80-85920-81-6.
- PODLENA, Václav. Zednické práce. Technologie 2. a 3. ročník. Praha: Parta s. r. o., 2003. ISBN 80-7320-018-X.
- TIBITANZL, Otomar, František KODL. Stavební technologie II pro 2. ročník SOU. Praha: SNTL 1985.
Obrázky:
- Obr. 1: TIBITANZL, Otomar, František KODL. Stavební technologie II pro 2. ročník SOU. Praha: SNTL, 1985.
- Obr. 2: PODLENA, Václav. Zednické práce. Technologie 2. a 3. ročník. Praha: Parta s. r. o., 2003. ISBN 80-7320-018-X.
- Obr. 3: DOSEDĚL, Antonín a kol. Stavební konstrukce pro 2. a 3. ročník SOU. Praha: Sobotáles, 1998. ISBN 80-85920-51-4.
- Obr. 4 NESTLE, Hans a kol. Moderní stavitelství pro školu a praxi. Praha: Europe - Sobotáles cz., 2005. ISBN 80-86706-11-7.
Odkaz
Videosekvence o vytyčení stavby a zajištění polohového vytyčení stavby:
Opakování
Zopakujte si základní pojmy k vytyčení stavby - vhodné i pro žáky ZŠ:
Hadicová vodováha - je to jednoduchý měřický nástroj pro vyměření nivelety (vodorovné roviny) na stavbě.
Laser - nejmodernější geodetický přístroj pro nivelaci, osazování příček, pokládání potrubí, provádění výkopových, bednících prací a pro veškeré práce, které vyžadují stanovení přímky nebo horizontální roviny.
Nivelační přístroj - je to zaměřovací dalekohled, otočný kolem svislé osy a upevněný na stativu, který se ve stavebnictví používá k vyměření vodorovné roviny nebo nivelety (pomyslná čára udávající výškové poměry a podélný sklon liniové stavby).
Teodolit - je to přístroj na přesné měření a vytyčování vodorovných a výškových úhlů. Má tři základní části - alhidádu, limbus, třínožku.
Samostatná práce
pro žáky ZŠ:
vyhledejte pomocí literatury a internetu další použití laseru ve stavebníctví i dalších odvětvích.