Zděné příčky

Příčky z plných a dutých cihel

Nevýhody

• mokrý proces,

• pracnost (nahrazují se častěji příčkami montovanými),

• zesílení stropní konstrukce.

Výhody

• rozměrově jsou nejpřizpůsobivější (příčky malé i velké, rovné i zalomené),

• velká plošná hmotnost - nároky na neprůzvučnost.

A) Jednoduché čtvrtcihelné příky

B) Dvojité čtvrtcihelné příčky

C) Půlcihelné příčky 

 

Technologický postup zdění cihelné příčky

Podle projektové dokumentace vyměříme obrys budoucí příčky, zakreslíme na podlahu, strop a stěny.

• Při provádění zdiva příček volíme vazbu běhounovou, tedy převazbu o půl cihly.

• Cihly klademe do maltového lože.

• Po provedení první vrstvy, která musí být nejen rovná ve směru vodorovném, ale i ve směru svislém, přistoupíme k osazení ocelové zárubně.

• Po této části můžeme přistoupit ke zdění dalších vrstev.

• V jednom pracovním dni doporučujeme vyzdít příčku po výšku zárubně.

• V druhém pracovním dni provedeme dozdění příčky po strop.

 

Obr. 1: Zdění příčky Porotherm

Příčky z tvárnic

Tvárnice z autoklávového pórobetonu.

Výhody materiálu:

• Snadné a rychlé zdění bez odpadu,

• vysoká přesnost vyzděných stěn,

• nízká objemová hmotnost,

• vysoká pevnost v tlaku,

• vysoká požární odolnost,

• ekologická nezávadnost,

• jednoduché zhotovení drážek a otvorů pro instalační rozvody.

 

 

Obr. 2: Usazení kotvy

 

Povrchové úpravy:

• vnitřní omítky – sádrové nebo sádrovápenné omítky musejí být výrobcem určené k omítání pórobetonu. Technologický postup provádění (příprava podkladu, tloušťka vrstev, doba zrání, povrchová úprava) je nutno specifikovat výrobcem;

• keramické obklady – provádíme přímo na zdivo bez nutnosti předchozí úpravy.

Příčky z dřevocementových desek (Heraklit)

Lehké, dobře tepelně i zvukově izolují (vhodné při adaptacích a zřizování obytných místností v podkroví). Desky mají rozměry 2000 x 500 mm, tzn. že jsou velké 1 m² , tl. 25 až 100 mm. Dají se snadno řezat pilou. 

 

Obr. 3: Jednoduchá příčka z dřevocementových desek

Jednoduché příčky z desek 50 až 100 mm tlustých, na MVC, na rozích se sbíjejí pozinkovanými drátěnkami s plechovou podložkou, do zdí se kotví do drážek min. 30 mm hlubokých, spáry se překrývají 80 až 100 mm širokým pruhem juty zatlačené do tenké vrstvy malty, nahozené na spáry nebo potáhnout celou plochu příčky drátěným pletivem, aby omítka ve spárách nepraskala. Stabilita příčky s čerstvou maltou i její svislost se zajišťuje sloupky vzdálenými od sebe 2 m. K nim se desky dočasně přivazují. Sloupky se odstraňují až po zatuhnutí malty ve spárách i na omítkovém postřiku na obou stranách. Před omítáním se desky nesmějí máčet.

Dvojité příčky pro zvýšení tepelné izolace z dřevocementových desek přibíjených na dřevěnou kostru nebo z tlustších desek (na dokončenou jednoduchou dřevocementovou stěnu se přibije asfaltovaná lepenka a těsně k ní se přizdívá druhá stěna).

Příčky z křemelinových desek

Výroba: Vyrábějí se z křemeliny a pilin, vápna a struskoportlandského cementu, vytvrzují se párou.

Vlastnosti: Snadno se řežou i jinak opracovávají, jsou odolné proti ohni.

Rozměry: 1200 x 300 mm, tl. 30, 40, 50 a 60 mm (10 až 20 kg).

Jednoduché nebo dvojité příčky se vyzdívají na MVC s použitím sloupků k zajištění stability.

Ke spojování desek se používají ocelové trny, u dvojitých příček spojky z pozinkovaného plechu, které se do desek přibíjejí shora.

Příčky jsou známé pod jménem kalofrikové (Calofrig) a užívají se ke stejným účelům jako příčky dřevocementové.

Zdroje

• TIBITANZL, Otomar, František KODL a František KODL. Stavební technologie I: pro 1. ročník SOU učebního oboru zedník. Vyd. 5., upr., v Sobotáles vyd. 2. Praha: Sobotáles, 1997, 134 s. ISBN 80-859-2034-4.
• TIBITANZL, Otomar, Karel PETRÁK a František KODL. Stavební technologie II pro 2. ročník středních odborných učilišť, učební obor zedník. 3., upravené vyd. Praha: Sobotáles, 1993, 167 s. ISBN 80-901-5705-X.

Obrázky: