Historie objevů prvků

Historie objevů a původ názvů prvků s2

Beryllium objevil v minerálu berylu Be3Al2Si6O18 francouzský lékárník a chemik Louis Nicolas Vauquelin (r. 1797). Podle tohoto minerálu prvek získal také jméno. Beryllium jako kov byl připraven až v roce 1828 německým chemikem Friedrichem Wöhlerem, a to redukcí chloridu beryllnatého kovovým draslíkem. Čisté beryllium bylo připraveno v roce 1899 elektrolýzou taveniny fluoridu beryllnatého s fluoridem sodným francouzským chemikem Paulem Lebeauem.

Hořčík, vápník, stroncium a baryum získal v elementárním stavu Angličan Humphry Davy (r. 1808) elektrolýzou. Oxid kovu smíchal na platinové desce, kterou zapojil jako anodu, s oxidem rtuťnatým. Katodou byl platinový drát ponořený do rtuti. Elektrolýzou vznikal amalgam příslušného kovu, ze kterého byl kov získán oddestilováním rtuti.

Latinský název pro hořčíkmagnesium – je odvozen od středověkého pojmenování oxidu hořečnatého – magnesia alba – z naleziště v Magnesii v řecké Thesálii. Český název Jana Svatopluka Presla z doby národního obrození vystihuje hořkou chuť jeho rozpustných solí hořečnatých.

Latinský i český název vápníku je odvozen od slova vápno (latinsky calx).

Stroncium a baryum byly pojmenovány podle svých minerálů – stroncianitu SrCO3 (byl objeven nedaleko skotské obce Strontianu) a barytu BaSO4 (barys – řecky těžký, český mineralogický název těživec vystihuje jeho vysokou měrnou hmotnost, tj. hustotu).

 

Radium bylo objeveno v roce 1898 manžely P. a M. Curieovými v uranové rudě v jáchymovském smolinci (uraninitu) U3O8. Z jedné tuny smolince lze získat asi 0,14 g radia. Prvek byl pojmenován podle vlastnosti svých atomů vysílat záření (radius – latinsky paprsek).

 

Zdroje
  • BANÝR, Jiří a Renata HŘÍCHOVÁ. Základy anorganické chemie. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1981, 256 s.  ISBN 60-69-81.

Obrázky:

Základní pojmy
Amalgam je slitina kovu se rtutí.
Vypočítej

Kolik tun smolince je nutno zpracovat pro izolaci 10 gramů radia?
Kolik nákladních vozidel Tatra o užitečném zatížení 19 750 kg by bylo potřeba k současnému převezení potřebného množství smolince?

[Celkem 4 vozidla. Z nich jedno by bylo naloženo asi jen ze 60 %]

Osobnosti

Obr. 1: Louis Nicolas Vauquelin (1763–1829)

Francouzský chemik, který objevil prvky beryllium a chrom. Podařilo se mu také poprvé za normálního tlaku zkapalnit amoniak. 

Osobnosti

Obr. 2: Sir Humphry Davy (1778–1829)

Anglický chemik, objevitel řady chemických prvků a zakladatel elektrochemie. Zabýval se studiem oxidů dusíku, pojmenoval oxid dusný jako „rajský plyn“. Dokázal, že podstatou diamantu je prvek uhlík. Při studiu elektrochemických dějů dokázal elektrolýzou rozložit vodu na vodík a kyslík. Izoloval prvky draslík a sodík a pomocí elektrolýzy připravil hořčík, vápník, stroncium a baryum. Dokázal, že chlór je prvek; vypracoval teorii kyselin a objasnil roli vodíku v kyselinách. V roce 1801 objevil elektrický oblouk. Sestavil hornický bezpečnostní kahan, zvaný též Davyho kahan. Experimentoval také v oblasti fotografie.

Osobnosti

Obr. 3: Jan Svatopluk Presl (1791–1849)

Rakouský a český vysokoškolský pedagog, profesor mineralogie a zoologie na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a jeden z nejvýznamnějších českých přírodovědců 19. století.

Spoluzakládal českou terminologii mnoha vědních oborů, především v mineralogii, chemii, zoologii a botanice. Zavedl dvouslovné názvy anorganických sloučenin a rozlišování oxidačních čísel pomocí přípon.

Osobnosti

Obr. 4: Friedrich Wöhler (1800–1882)

Německý chemik, který proslul především přípravou organické látky – močoviny – z látky anorganické – kyanatanu amonného. Tímto experimentem přispěl k postupnému opuštění vitalistické teorie. Izoloval beryllium a yttrium. Objevil krystalickou formu křemíku. Přispěl k objevu titanu, vanadu, niobu, tantalu i uranu. Vypracoval technologii získávání čistého niklu a založil v Kasselu továrnu na jeho výrobu.