Silikáty
Silikáty (křemičitany) tvoří nejpočetnější třídu, kam patří asi 1/3 všech známých minerálů zemské kůry. Hmotnostní podíl v zemské kůře je ještě výraznější, silikáty v ní tvoří objemem cca 75 %. Význam prvku křemíku v geochemii zemské kůry stoupá připočtením ještě 12 % volného SiO2 (křemen, opál). Mnohé silikáty jsou nejdůležitějšími horninotvornými minerály. Silikáty jsou podstatně zastoupeny téměř ve všech ložiskách užitkových minerálů, nejen jako doprovodné minerály rudních ložisek (hlušina), ale mnohdy jako nositelé cenných kovů (Ni, Zn, Be, Zr, Li, Cs, Rb, U, vzácných zemin ap.). Některé silikáty jsou cennými užitkovými minerály nekovových prvků - azbest, kaolín, hlinky a živce, jako surovina pro ohnivzdorné výrobky a keramiku, různé stavební hmoty ap. Mnohé silikáty jsou používány jako drahé a ozdobné kameny - smaragd, akvamarín, turmalín, topaz, rodonit, nefrit, granáty aj. Hlavní prvky, které se zúčastňují stavby silikátů jsou: Na, K, Li, Ca, Mg, Fe2+, Fe3+, Mn2+, Be, Al, B, Si, Zr, Ti, O, F, H (jako H+, [OH]- a H2O).
Olivín
Je kosočtverečný minerál s proměnlivým podílem horčíku a železa. Má olivově zelené zbarvení.
Obr. 1: Olivín
Obr. 2: Zrno olivínu v gabru v procházejícím polarizovaném světle – mikroskopický preparát (výbrus)
Granát
Jako granáty označujeme skupinu kubických minerálů. Mezi nejznámější minerály skupiny granátu patří: pyrop, almandin, spessartin, grossular, andradit, uvarovit.
Obr. 3: Pyrop, Madagaskar
Obr. 4: Spessartin
Obr. 5: Uvarovit
Zdroje
- ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 226 s. ISBN 80-706-7856-9.
Obrázky
- Obr. 1: AUTOR NEZNÁMÝ. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Oliv%C3%ADn#mediaviewer/File:Peridot_in_basalt.jpg.
- Obr. 2: Petr Brož. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Oliv%C3%ADn#mediaviewer/File:Oliv%C3%ADn1b.jpg.
- Obr. 3: AUTOR NEZNÁMÝ. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Gran%C3%A1t_%28miner%C3%A1l%29#mediaviewer/File:Granat,_Madagaskar.JPG.
- Obr. 4: Piotr Menducki. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Spessartin#mediaviewer/File:Granat_sesspartyn,_Chiny.JPG.
- Obr. 5: Rob Lavinsky. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Uvarovit#mediaviewer/File:Uvarovite-tuc09103c.jpg.
Čti také
Tuto třídu rozdělujeme na 6 oddělení:
-
nesosilikáty
-
sorosilikáty
-
cyklosilikáty
-
inosilikáty
-
fylosilikáty
-
tektosilikáty
Odkaz
Přehled jednotlivých nesosilikátů:
http://mineralogie.sci.muni.cz/kap_7_9_nesosil/kap_7_9_nesosil.htm
Přehled jednotlivých sorosilikátů:
http://mineralogie.sci.muni.cz/kap_7_10_sorosil/kap_7_10_sorosil.htm
Přehled jednotlivých cyklosilikátů:
http://mineralogie.sci.muni.cz/kap_7_11_cyklosil/kap_7_11_cyklosil.htm
Přehled jednotlivých inosilikátů:
http://mineralogie.sci.muni.cz/kap_7_12_inosil/kap_7_12_inosilik.htm
Přehled jednotlivých fylosilikátů:
http://mineralogie.sci.muni.cz/kap_7_13_fylosil/kap_7_13_fylosil.htm
Přehled jednotlivých tektosilikátů:
http://mineralogie.sci.muni.cz/kap_7_14_tektosil/kap7_14_tektosil.htm