Krytosemenné rostliny

• vajíčko ukryto v semeníku pestíku – proto krytosemenné

• převážně autotrofní byliny a dřeviny, jejichž dřevní část cévního svazku (xylém) je tvořena cévami (trachejemi)

• nejstarší nálezy pochází z jury (druhohory), ale hlavní éra jejich rozvoje přichází až ve třetihorách, kdy se stávají dominantní skupinou rostlin na Zemi, a tento stav trvá do dnešní doby.

Rozmnožování

• pohlavní orgán – květ

• samčí gametofyt – klíčící pylové zrno

• samičí gametofyt – zárodečný vak uvnitř vajíčka

  • není schopen samostatné existence, gametofyt je závislý na sporofytu

Pylová zrna (mikrospory)

• vznikají meiotickým dělením v prašných pouzdrech tyčinek
• na povrchu dva obaly – vnější silnější (exina), vnitřní (intina)
• uvnitř dvě buňky – větší (vegetativní), menší (generativní)

Vajíčka (makrosporangia)

• ukryta v semeníku
• většinou dva obaly (integumenty) – uzavírají mnohobuněčné diploidní pletivo – nucellus
• klový otvor – tudy proniká většinou do vajíčka pylová láčka
• zárodečný vak (samičí gametofyt) – uvnitř vajíčka

průběh dozrání zárodečného vaku

jedna buňka nucellu se zvětší ⇒ meiotické dělení ⇒ čtyři haploidní buňky (makrospory) ⇒ tři zanikají – jádro čtvrté se třikrát mitoticky dělí ⇒ osm jader – oblanění.

Zralý zárodečný vak obsahuje:

• vaječná buňka (oosféra) = haploidní samičí gameta
• dvě buňky pomocné (synergidy)
• tři buňky protistojné (antipody)
• dvě jádra splynou – diploidní jádro zárodečného vaku

Opylení

pylové zrno dopadne na bliznu ⇒ vyklíčí v pylovou láčku ⇒ jádro rozmnožovací (generativní) buňky se rozdělí na dvě spermatické buňky ⇒ do zárodečného vaku přes otvor klový

Oplození

• dvojité
• průběh oplození:
  • jedna spermatická buňka splyne s vaječnou buňkou ⇒ zygota ⇒ přeměna v zárodek (embryo)
  • druhá spermatická buňka splyne se středovým jádrem zárodečného vaku ⇒ triploidní živné pletivo (endosperm)
  • z obalů vajíčka ⇒ osemení (testa)
  • zbytek nucellu ⇒ živné pletivo (perisperm)
  • tam, kde vajíčko přirůstalo k semeníku ⇒ pupek (jizva)

Původní a odvozené znaky krytosemenných rostlin

Znak	Původní	Odvozený
postavení květních částí	spirální	cyklické
květní lůžko	prodloužené	zkrácené, ploché
pohlavnost květů	oboupohlavné	jednopohlavné
počet květních částí	velký, neurčitý	malý, určitý
srůstání květních částí	volné	srostlé
postavení semeníku	svrchní	spodní, polospodní
gyneceum	apokarpní	cenokarpní

Běžně dřívější rozdělení krytosemenných rostlin bylo na jednoděložné a dvouděložné rostliny. V současnosti se užívá rozdělení na tři skupiny:

• Magnoliopsida – primitivní krytosemenné rostliny

  • polovina jsou dřeviny

  • klíčí dvěma dělohami

  • síťnatá žilnatina

  • trojčetné květy

• Rosopsida – pravé „dvouděložné rostliny“

  • převažují byliny

  • klíčí dvěma dělohami

  • žilnatina zpeřená až síťnatá

  • čtyř až pětičetné květy 

• Liliopsida – „jednoděložné rostliny“

V elektronické učebnici budou uvedeny pouze vybrané, zejména hospodářsky významné čeledi krytosemenných rostlin. Rozděleny budou podle původního systému na jednoděložné a dvouděložné.

Znaky dvouděložných rostlin (Dicotyledoneae)

• dvě dělohy, dva děložní lístky

• zpeřená žilnatina

• cévní svazky uspořádány ve válci

• 4- nebo 5četný květ

• allorhizie – hlavní a vedlejší kořeny

Znaky jednoděložných rostlin (Monocotyledoneae)

• jedna děloha, jeden děložní lístek

• souběžná žilnatina

• cévní svazky roztroušené

• 3četný květ

• homorhizie – svazčité kořeny

Dvouděložné rostliny

čeleď: Pryskyřníkovité (Ranunculaceae)

• vytrvalé byliny obsahující alkaloidy

• tvoří oddenky, hlízy

• plod: měchýřky, nažky (souplodí)

• zástupci:

  • pryskyřníky:
  • pryskyřník prudký (Ranunculus acris)
  • pryskyřník velký (Ranunculus lingua)
  • pryskyřník plazivý (Ranunculus repens)
  • sasanky:
    • sasanka hajní (Anemone nemorosa)
    • sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides)
  • blatouch bahenní (Caltha palustris)
  • orsej jarní (Ficaria verna)
  • jaterník podléška (Hepatica nobilis)
  • hlaváček jarní (Adonis vernalis)
  • lakušník vodní (Batrachium aquatile)

 

čeleď: Mákovité (Papaveraceae)

• jejich alkaloidy jsou používány ve farmacii (morfin, kodein)

• zneužití k výrobě drog

• v pletivech jsou mléčnice (po nalomení z rostliny vytéká mléko)

• semena obsahují oleje

• zástupci:

  • mák setý (Papaver somniferum) 
  • vlaštovičník větší (Chelidonium majus)
  • zemědým lékařský (Fumaria officinalis)
  • dymnivka dutá (Corydalis cava)

 

čeleď: Bukovité (Fagaceae)

• dřeviny

• jednopohlavné, jednodomé

• plod: nažka (v číšce = rozšířené květní lůžko)

• zástupci:

  • dub letní (Quercus robur)
  • dub zimní (Quercus petraea)
  • dub korkový (Quercus suber)
  • buk lesní (Fagus sylvatica)
  • kaštanovník jedlý (Castanea sativa)

 

čeleď: Břízovité (Betulaceae)

• dřeviny

• jednodomé, jednopohlavné

• plod: jehněda, nažka, oříšek

• zástupci:

  • bříza bělokorá (Betula pendula) 
  • bříza zakrslá (Betula nana)
  • líska obecná (Corylus avellana)
  • olše lepkavá (Alnus glutinosa)
  • habr obecný (Carpinus betulus)

 

čeleď: Merlíkovité (Chenopodiaceae)

• byliny s jednoduchými listy

• redukované okvětí, květy obou- i jednopohlavné

• vrcholičnatá květenství (klubíčka, laty, klasy)

• plod: nažka

• osidlují půdy s vyšším obsahem dusičnanů a solí

• často rumištní plevele

• zástupci:

  • merlíky (Chenopodium)
  • lebeda lesklá (Atriplex sagittata)
  • lebeda rozkladitá (Atriplex patula)
  • špenát setý (Spinacia oleracea)
  • řepa obecná (Beta vulgaris)

 

čeleď: Tykvovité (Cucurbitaceae)

• poléhavé nebo popínavé rostliny

• srostloplátečná žlutá koruna = sympetalie

• 5četné jednopohlavné květy

• plod: bobule

• zástupci:

  • dýně (Cucurbita pepo)
  • meloun (Citrullus lanatus)
  • okurka (Cucumis sativus)

  

čeleď: Brukvovité (Brassicaceae)

• rostliny s 4četnými květy

• hroznovitá květenství

• obsahují idioblasty, ve kterých je enzym myrosináza; při rozdrcení štěpí okolní buňky – hořčičné silice

• plod: šešule, šešulka, struk, nažka

• zástupci:

  • brukev zelná (Brassica oleracea)
  • vyšlechtěná zelenina: kedluben, květák, hlávkové zelí, kapusta, brokolice
  • ředkev setá (Raphanus sativus)
  • česnáček lékařský (Alliaria petiolata)
  • hořčice polní (Sinapis arvensis)
  • hořčice bílá (Sinapis alba)
  • řepka olejka (Brassica napus)
  • penízek rolní (Thalspi arvense)
  • kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris)
  • křen selský (Armoracia rusticana)
  • řeřicha rumní (Lepidium ruderale)
  • řeřišnice luční (Cardamine pratensis)

 

čeleď: Růžovité (Rosaceae)

• byliny i dřeviny

• v pletivech vonné silice a glykosidy

• střídavé listy – velmi často složené

• zástupci s plodem nažka, měchýřek:

  • mochna husí (Potentilla anserina)
  • mochna nátržník (Potentilla erecta)
  • mochna plazivá (Potentilla reptans)
  • mochna jarní (Potentilla tabernaemontani)
  • kuklík městský (Geum urbanum)
  • řepík lékařský (Agrimonia eupatoria)
  • kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris)
  • jahodník obecný (Fragaria vesca)
  • ostružiník křovitý (Rubus fruticosus)
  • maliník obecný (Rubus idaeus)
  • růže šípková (Rosa canina)

• zástupci s plodem peckovice

  • slivoň domácí – švestka (Prunus domestica)
  • trnka obecná (Prunus spinosa)
  • třešeň ptačí (Prunus avium)
  • třešeň višeň (Prunus cerasus)
  • meruňka obecná (Prunus armeniaca)
  • broskev obecná (Prunus persica)
  • mandloň nízká (Prunus tenella)

• zástupci s nepravým plodem malvice

  • jabloň domácí (Malus domestica)
  • hrušeň obecná (Pyrus communis)
  • hloh obecný (Crataegus laevigata)
  • jeřáb obecný (Sorbus aucuparia)

     

čeleď: Bobovité (Fabaceae)

• střídavé složené listy s palisty

• květy souměrné (pavéza + křídla + člunek)

• květenství hrozen nebo hlávka

• plod: lusk

• hlízkové bakterie, zisk vzdušného dusíku, obohacují půdu dusíkem

• pícniny, luštěniny, léčivky

• zástupci:

  • jetel luční (Trifolium pratense)
  • jetel plazivý (Trifolium repens)
  • trnovník akát (Robinia pseudacacia)
    • kořeny vyměšují látky, které brání v růstu dalším rostlinám
  • tolice vojtěška (Medicago sativa)
  • vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus)
  • vikev ptačí (Vicia cracca)
  • hrachor luční (Lathyrus pratensis)
  • hrachor jarní (Lathyrus vernus)
  • podzemnice olejná (Arachis hypogaea)
    • burské oříšky
  • hrách setý (Pisum sativum)
  • fazol obecný (Phaseolus vulgaris)

    

čeleď: Miříkovité (Apiaceae)

• byliny s dutými, článkovanými, rýhovanými lodyhami

• složené listy s pochvami

• drobné bílé květy, květenství okolík nebo složený okolík

• plod: dvounažka

• siličné kanálky –  vonné bylinky, koření

• zástupci:

  • bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria)
  • kerblík lesní (Anthriscus sylvestris)
  • bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)
  • kmín kořenný (Carum carvi)
  • mrkev obecná (Daucus carota)
  • petržel obecná (Petroselinum crispum)
  • miřík celer (Apium graveolens)
  • kopr vonný (Anethum graveolens)
  • anýz vonný (Pimpinella anisum)
  • fenykl obecný (Foeniculum vulgare)
  • andělika lékařská (Angelica archangelica)
  • libeček lékařský (Levisticum officinale)

 

čeleď: Lilkovité (Solanaceae)

• střídavé listy

• dvoubočné (bikolaterální) cévní svazky

• oboupohlavné 5četné květy

• plod: bobule, tobolka

• obsahují alkaloidy – využití ve farmacii

• kulturní plodiny

• zástupci:

  • lilek černý (Solanum nigrum)
  • lilek potměchuť (Solanum dulcamara)
  • lilek brambor (Solanum tuberosum)
  • durman obecný (Datura stramoinum)
  • rulík zlomocný (Atropa bella-donna)
  • blín černý (Hyoscyamus niger)
  • tabák virginský (Nicotiana tabacum)
  • rajče jedlé (Solanum lycopersicum)
  • paprika roční (Capsicum annuum)
  • mandragora (Mandragora officinarum)

  

čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae)

• čtvercový řez stonkem

• vstřícné křižmostojné listy

• trichomy

• pyskaté květy (zygomorfní)

• vonné oleje, silice

• plod: tvrdka

• zástupci:

  • hluchavka bílá  (Lamium album)
  • hluchavka nachová (Lamium purpureum)
  • hluchavka pitulník – pitulník žlutý (Galeobdolon luteum)
  • dobromysl obecná (Origanum vulgare)
  • koření  oregano
  • máta peprná (Mentha piperita)
  • popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea)
  • plevel
  • zběhovec plazivý (Ajuga reptans)
  • mateřídouška obecná (Thymus vulgaris)
  • šalvěj luční (Salvia pratensis)
  • šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata)

 

čeleď: Hvězdnicovité (Asteraceae)

• kosmopolitní a velmi početná skupina

• květy drobné, jedno- i oboupohlavné

• květenství: úbor se zákrovem z listenů

• jazykovité nebo trubicovité květy

• plod: nažky, často chmýr nebo háčky

• zásobní polysacharid inulin

• zástupci:

  • bodlák obecný (Carduus acanthoides)
  • chrpa polní (Centaurea cyanus)
  • devětsil lékařský (Petasites hybridus)
  • rmen rolní (Anthemis arvensis)
  • heřmánek pravý (Matricaria recutita syn. Matricaria chamomilla)
  • heřmánek terčovitý (Matricaria discoidea)
  • pcháč obecný (Cirsium vulgare)
  • sedmikráska chudobka (Bellis perennis)
  • slunečnice (Helianthemum spp.)
  • kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)
  • smetánka lékařská (Taraxacum officinale)
  • pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris)
  • podběl obecný (Tussilago farfara)
  • lopuch plstnatý (Arctium tomentosum)

   

Jednoděložné rostliny

čeleď: Liliovité (Liliaceae)

• byliny s oddenky, cibulemi nebo hlízami

• velké nebo malé 3četné květy, hmyzosnubné

• jednotlivé květy (tulipán) nebo květenství (konvalinka)

• střídavé listy

• plod: tobolka, bobule

• obsahují alkaloidy, glykosidy (jedovaté)

zástupci:

• konvalinka vonná (Convallaria majalis)
• aloe (Aloe)
• ocún jesenní (Colchicum autumnale)
• kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum)
• křivatec žlutý (Gagea lutea)
• vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia)
• cibule (Allium cepa)
• česnek (Allium sativum)
• pažitka (Allium schoenoprasum)
• česnek medvědí (Allium ursinum)
• tulipán (Tulipa spp.)
• lilie zlatohlávek (Lilium matragon)

 

čeleď: Amarylkovité (Amaryllaceae)

• cibule nebo oddenky

• obsah alkaloidů a glykosidů

• 3četné květy

zástupci:

• sněženka podsněžník (Galanthus nivalis)
• bledule jarní (Leucojum vernum)
• narcis žlutý (Narcissus pseudonarcissus)

 

čeleď: Vstavačovité (Orchidaceae)

• „orchideje“

• vytrvalé byliny s oddenky nebo kořenovými hlízami

• autotrofní, mykotrofní, mykorhiza

• hroznovitá květenství

• oboupohlavné souměrné květy, A1

• plod: tobolka

• nejmenší semena

• v ČR často kriticky ohrožené druhy, luční společenstva Bílých Karpat

• v tropických lesích jako epifyty

zástupci:

• vstavač (prstnatec) májový (Dactylorhiza majalis)
• vstavač kukačka (Orchis morio)
• střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus)
• vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)
• okrotice bílá (Cephalanthera damasonium)

čeleď: Šáchorovité (Cyperaceae)

• byliny podobné trávám, silně redukované květy

• trojhranná lodyha

• bezobalné květy

• květenství: klásky

• plod: nažka

• stonek (aerenchym)

• čárkovité listy

• výskyt: břehy vod, mokřady, slatiny

zástupci:

• suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium)
• šáchor (Cyperus)
  • šáchor papírodárný (Cyperus papyrus)
• ostřice (Carex spp.)

čeleď: Lipnicovité (Poaceae)

• jednoleté až vytrvalé byliny

• duté kolénkaté stonky (stéblo)

• střídavé listy se souběžnou žilnatinou

  • čepel + pochva + jazýček + ouška

• redukované květní obaly, větrosnubné, oboupohlavné

• klásky se dvěma plevami (laty, klasy, hrozny)

• 

• květ

•  = plucha + pluška + 2 plenky (bobtnají, obvykle 3 tyčinky se dostávají ven)

• semeník s dvojitou pérovitou bliznou; tyčinky mají dlouhé nitky s vrtivými prašníky

• plod: obilka (škrobnatý endosperm)

zástupci:

• psárka luční (Alopecurus pratensis)
• bojínek luční (Phelum pratense)
• lipnice obecná (Poa trivialis)
• jílek vytrvalý (Lolium perenne)
• sveřep rolní (Bromus arvensis)
• srha laločnatá (Dactylis glomerata)
• rákos obecný (Phragmites australis)
• pšenice obecná (Triticum aestivum)
• žito rež (Secale cereale)
• oves setý (Avena sativa)
• kukuřice setá (Zea mays)
• rýže setá (Oryza sativa)

  

Zdroje

JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia: (teoretická a praktická část). 9. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007, 575 s., [92] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7182-213-4.

• MACHÁČEK, T. et al. Biomach, výpisky z biologie [online]. 2005– [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: www.biomach.cz.
• ROSYPAL, Stanislav. Přehled biologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 635 s. ISBN 80-858-2732-8.
• Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Krytosemenn%C3%A9
• Pokud není uvedeno jinak, autorem obrázků je Václav Hubáček a Tomáš Pospíšil

Přílohy

Testy