Hmyz IV

HMYZ IV

Hmyz s proměnou dokonalou (Holometabola)

Skupina zahrnuje řády hmyzu patřící do podtřídy KŘÍDLATÍ, kteří mají vývoj nepřímý s proměnou dokonalou. Vývojová stádia jsou celkem čtyři: vajíčko, larva, kukla, dospělec.

Larva (liší se od dospělce, bez křídel a složených očí, má i odlišný typ ústního ústrojí) je mimořádně žravá, několikrát se svléká, intenzivně roste a nakonec se mění v nepohyblivou kuklu (klidové stádium), dokončuje svůj vývoj (nepřijímá potravu, omezen pohyb, přestavba tkání a orgánů, tvoří se křídla a ú.ú.) a mění se v imago. Tato skupina zahrnuje většinu druhů hmyzu (80%).

Řád: BROUCI

  • druhově nejbohatší skupina hmyzu

  • tvoří čtvrtinu všech živočišných druhů

  • asi 300 000 druhů, u nás asi 7 000 druhů

  • křídla:

      1. pár - přeměněn v chitinové krovky - krycí funkce
    •        2. pár - blanitá, složená pod krovkami, slouží k letu
  • ú.ú.- kousací, obývají rozmanité biotopy (místa)

  • využívají různé potravní zdroje: býložravci, predátoři, živí se organickými zbytky, houbami, i cizopasí

Podřád: MASOŽRAVÍ

  • mají velká kusadla, larvy i dospělci jsou draví

  • jsou užiteční - přirození nepřátelé přemnožených škůdců rostlin

  • střevlíci:

    • velcí, aktivní v noci, loví hmyz, běhavé nohy - rychlí

    • střevlík měděný

obrazek

Obr. 1: Střevlík - stavba těla

  • svižníci:

    • rychle běhají, žijí na suchých teplých místech, mohutná kusadla

    • svižník polní

  • potápníci:

    • dospělci i larvy žijí ve stojatých vodách, velikost až 3 cm

    • vzduch nabírají u hladiny pod krovky, proto je viditelná bublinka na konci zadečku.

    • potápník vroubený - 3. pár noh - veslovací

Podřád: VŠEŽRAVÍ

  • vodomilové - žijí ve vodě, stříbřitě lesklá břišní strana - vzduchová bublinka, dospělci býložraví, larvy dravé

  • mrchožrouti:

    • zahrabávají mršiny do země, kladou do nich vajíčka

    • živí se mršinami

    • např. hrobařík obecný

  • drabčíci - úzcí, dlouzí brouci, zkrácené krovky

  • světlušky:

    • světélkování - vyhledávání opačného pohlaví - sexuální komunikace, samičky jsou bezkřídlé

  • páteříčci - úzké tělo, měkké krovky, larvy jsou dravé a tělo některých druhů připomíná oblek duchovního (odtud název)

  • kovaříci:

    • úzké tělo, malá hlava

    • larvy = drátovci - býložravé, škodí

  • kožojedi:

    • drobní, někdy ochlupení, často v domácnostech

    • živí se organickými látkami (kůže, textilie)

  • slunéčka: polokulovité tělo, pestré krovky, dospělci i larvy požírají mšice (užiteční)

  • mandelinky - klenuté tělo, býložravé

 

Obr. 2: Mandelinka bramborová

  • potemníci:

    • tmavě zbarvení, protáhlí, někteří skladištní škůdci

    • potemník moučný - jeho larvy = „mouční červi“ (nesprávné označení)

  • roháči:

    • velcí, vějířovitá tykadla, samci zvětšená kusadla (rohy)
  • vrubouni:

    • zavalité tělo, hrabavé nohy, vějířovitá zalomená tykadla

    • chrousti - živí se listím, larvy (ponravy) žijí v půdě, poškozují kořínky

    • zlatohlávek zlatý

    • vruboun posvátný

  • tesaříci:

    • protáhlé tělo, dlouhá tykadla, larvy ve dřevě

    • tesařík obrovský

  • červotoči: larvy ve dřevě (nábytek)

  • nosatci:

    • hlava protažena v dlouhý nosec

    • např. klikoroh borový - škůdci jehličnanů

    • pilous černý - škůdce skladů zrní a mouky

  • kůrovci:

    • larvy pod kůrou

    • v lýku vytvářejí charakteristické chodby = požerek

 

  • lýkožrout smrkový- škůdce

Řád: MOTÝLI

  • asi 110 000 druhů, u nás asi 2500 druhů

  • suchozemský hmyz

  • dospělci:

    • ú.ú. - sací (stočený sosák - sají nektar)

obrazek

Obr. 3: Motýl - stavba hlavy (sosák)

  • život je krátký - rozšíření a rozmnožení se

  • malá hlava, dlouhá tykadla

  • 2 páry křídel: široká, blanitá, pokrytá pestrobarevnými šupinkami
  • larvy = housenky:

    • 3 páry hrudních nožek + vzadu panožky

    • ú.ú.- kousací, velmi žravé, rostlinná potrava (škůdci)

    • v blízkosti ú.ú. mají snovací žlázy, které produkují hedvábné vlákno, z něj vytvoří některé druhy obal kukly (kokon)

Zástupci:

  • zavíječi – škodí v domácnostech a skladech potravin (housenky se živí moučnými výrobky, kořením atd.), nesprávně se jim říká skladištní moli, např. zavíječ moučný

  • moli - např. mol šatní - škodí na vlněných tkaninách a kožešinách (housenky mají enzym umožňující trávit i rohovinu)

  • obaleči – drobní motýli, housenky škodí na stromech (pupeny, plody, listy), např. obaleč jablečný - způsobuje červivost jablek

  • píďalky - housenky se charakteristicky „píďalkovitě“ pohybují, mohou způsobit holožíry na ovocných, ale i jiných stromech (sežerou všechno listí), např. píďalka angreštová - škodí na angreštu a rybízu

  • bělásci a žluťásci - denní motýli, křídla s černými skvrnami, např. bělásek zelný - škodí na brukvovitých rostlinách (zelí)

  • babočky - velcí motýli, s pestrými křídly, housenky chlupaté, nenápadně zbarvené např. b. admirál, b.paví oko, b.kopřivová

  • otakárci - patří k nejatraktivnějším, křídla mají výraznou kresbu, zadní křídla vybíhají v ostruhovitý výběžek, housenky téměř lysé, pestře zbarvené, chránění, např. otakárek fenyklový - housenky na r.miříkovitých, otakárek ovocný - na ovocných stromech

  • lišajové - noční motýli, výborní letci, úzká křídla, dlouhý sosák, který sají nektar za letu, těžcí, nedosedají na květ, např. lišaj smrtihlav - housenky žijí na bramborové nati; ha hrudi má kresbu umrlčí hlavy; noční opylovač

  • můry - noční, tělo zavalité, chlupaté, nenápadně zbarvené, křídla skládají naplocho na zadeček, schopnost registrovat ultrazvuk, tak unikají netopýrům, např. můra gama, stužkonoska modrá

  • bekyně mniška - škůdce, housenky způsobují holožíry na jehličnanech (smrky)

  • klíněnka jírovcová - drobný motýlek, masový výskyt  - likviduje listy jírovce maďalu

  • martináč hrušňový - největší evropský motýl, u nás na jižní Moravě, noční

  • bourec morušový - housenky se živí listím moruší, vlákno, do kterého se obalí kukla je zdrojem přírodního hedvábí (až 1200 m dlouhé)

  • další motýli: modrásci, okáči, jasoňové, perleťovci

Zdroje

BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.

HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6. 

PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2. 

ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz

Obrázky:

Obr.1: Střevlík - stavba těla [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné z:http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/16_700.jpg

Obr. 2: Mandelinka bramborová. „Colorado potato beetle“ od Scott Bauer, USDA ARS – This image was released by the Agricultural Research Service, the research agency of the United States Department of Agriculture, with the ID k4978-5 (next).Toto oznámení nepopisuje autorskoprávní status tohoto souboru. Stále je vyžadován běžný popisek licence. Další informace najdete na Commons:Licencování.English | français | македонски | +/−http://www.ars.usda.gov/is/graphics/photos/dec97/k4978-5.htm. Licencováno pod Volné dílo via Wikimedia Commons Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Colorado_potato_beetle.jpg#mediaviewer/File:Colorado_potato_beetle.jpg

Obr. 3: Motýl - stavba hlavy [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/16_850.jpg

Obr. 4: „Kokon 1“.[online]. [cit. 2015-01-02] Licencováno pod CC BY 2.5 via Wikimedia Commons - Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kokon_1.jpg#mediaviewer/File:Kokon_1.jpg

Odkaz

Přečti si zajímavý článke o kůrovci.

"Lýkožrouti na smrku prázdniny nemají. Ohroženy jsou zejména moravské a slezské lesy"

http://www.lesaktualne.cz/vyzkum/lykozrouti-na-smrku-prazdniny-nemaji-ohrozeny-jsou-zejmena-moravske-a-slezske-lesy

Kontrolní otázka

Larvy chroustů, které škodí kořínkům rostlin se nazývají:

a/ mouční červi

b/ drátovci

c/ ponravy

Historie

Mandelinka bramborová, americký brouk!

"Mandelinka bramborová (latinsky Leptinotarsa decemlineata) je brouk z čeledi mandelinkovitých, který se živí bramborovou natí. Na českém území (resp. tehdejšího Československa) se objevila v roce 1950 a komunistická propaganda ji prohlásila za imperialistický útok a mandelince se říkalo americký brouk."

Mandelinka bramborová, americký brouk! [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://www.americkecentrum.cz/mandelinka-bramborova-americky-brouk

Čti také

přírodní hedvábí

se získává z výměšků housenky bource morušového. Do hedvábného vlákna se zamotá kukla tohoto motýla.

Hedvábí původně pochází z Číny. První zmínky o chovu bource morušového spadají už do 3. tisíciletí př. n. l.

Obr. 4: Bourec morušový - kukla

Otestuj se

 

  1. Mšicemi se živí
    a) lýkožrout
    b) slunéčko
    c) chroust
  2. Ponrava je larva
    a) lumka
    b) mravence
    c) chrousta
  3. Přirozeným nepřítelem běláska zelného je
    a) pilořitka
    b) lumčík
    c) lumek
  4. Přírodní hedvábí získáváme z kukel
    a) bource morušového
    b) bource hedvábného
    c) hedvábníka bourcového
  5. Obávaný škůdce šatstva je housenka
    a) mola
    b) obaleče
    c) zavíječe
  6. Stočený sosák pro sání nektaru z květů mají
    a) motýli
    b) včely
    c) čmeláci
  7. Který brouk vytváří pod kůrou v lýku požerek
    a) lýkožrout
    b) červotoč
    c) hrobařík