HMYZ IV
Hmyz s proměnou dokonalou (Holometabola)
Skupina zahrnuje řády hmyzu patřící do podtřídy KŘÍDLATÍ, kteří mají vývoj nepřímý s proměnou dokonalou. Vývojová stádia jsou celkem čtyři: vajíčko, larva, kukla, dospělec.
Larva (liší se od dospělce, bez křídel a složených očí, má i odlišný typ ústního ústrojí) je mimořádně žravá, několikrát se svléká, intenzivně roste a nakonec se mění v nepohyblivou kuklu (klidové stádium), dokončuje svůj vývoj (nepřijímá potravu, omezen pohyb, přestavba tkání a orgánů, tvoří se křídla a ú.ú.) a mění se v imago. Tato skupina zahrnuje většinu druhů hmyzu (80%).
Řád: BROUCI
-
druhově nejbohatší skupina hmyzu
-
tvoří čtvrtinu všech živočišných druhů
-
asi 300 000 druhů, u nás asi 7 000 druhů
-
křídla:
-
- pár - přeměněn v chitinové krovky - krycí funkce
- 2. pár - blanitá, složená pod krovkami, slouží k letu
-
-
ú.ú.- kousací, obývají rozmanité biotopy (místa)
-
využívají různé potravní zdroje: býložravci, predátoři, živí se organickými zbytky, houbami, i cizopasí
Podřád: MASOŽRAVÍ
-
mají velká kusadla, larvy i dospělci jsou draví
-
jsou užiteční - přirození nepřátelé přemnožených škůdců rostlin
-
střevlíci:
-
velcí, aktivní v noci, loví hmyz, běhavé nohy - rychlí
-
střevlík měděný
-
Obr. 1: Střevlík - stavba těla
-
svižníci:
-
rychle běhají, žijí na suchých teplých místech, mohutná kusadla
-
svižník polní
-
-
potápníci:
-
dospělci i larvy žijí ve stojatých vodách, velikost až 3 cm
-
vzduch nabírají u hladiny pod krovky, proto je viditelná bublinka na konci zadečku.
- potápník vroubený - 3. pár noh - veslovací
-
Podřád: VŠEŽRAVÍ
-
vodomilové - žijí ve vodě, stříbřitě lesklá břišní strana - vzduchová bublinka, dospělci býložraví, larvy dravé
-
mrchožrouti:
-
zahrabávají mršiny do země, kladou do nich vajíčka
-
živí se mršinami
-
např. hrobařík obecný
-
-
drabčíci - úzcí, dlouzí brouci, zkrácené krovky
-
světlušky:
-
světélkování - vyhledávání opačného pohlaví - sexuální komunikace, samičky jsou bezkřídlé
-
-
páteříčci - úzké tělo, měkké krovky, larvy jsou dravé a tělo některých druhů připomíná oblek duchovního (odtud název)
-
kovaříci:
-
úzké tělo, malá hlava
-
larvy = drátovci - býložravé, škodí
-
-
kožojedi:
-
drobní, někdy ochlupení, často v domácnostech
-
živí se organickými látkami (kůže, textilie)
-
-
slunéčka: polokulovité tělo, pestré krovky, dospělci i larvy požírají mšice (užiteční)
-
mandelinky - klenuté tělo, býložravé
Obr. 2: Mandelinka bramborová
-
potemníci:
-
tmavě zbarvení, protáhlí, někteří skladištní škůdci
-
potemník moučný - jeho larvy = „mouční červi“ (nesprávné označení)
-
-
roháči:
- velcí, vějířovitá tykadla, samci zvětšená kusadla (rohy)
-
vrubouni:
-
zavalité tělo, hrabavé nohy, vějířovitá zalomená tykadla
-
chrousti - živí se listím, larvy (ponravy) žijí v půdě, poškozují kořínky
-
zlatohlávek zlatý
-
vruboun posvátný
-
-
tesaříci:
-
protáhlé tělo, dlouhá tykadla, larvy ve dřevě
-
tesařík obrovský
-
-
červotoči: larvy ve dřevě (nábytek)
-
nosatci:
-
hlava protažena v dlouhý nosec
-
např. klikoroh borový - škůdci jehličnanů
-
pilous černý - škůdce skladů zrní a mouky
-
-
kůrovci:
-
larvy pod kůrou
-
v lýku vytvářejí charakteristické chodby = požerek
-
-
lýkožrout smrkový- škůdce
Řád: MOTÝLI
-
asi 110 000 druhů, u nás asi 2500 druhů
-
suchozemský hmyz
-
dospělci:
-
ú.ú. - sací (stočený sosák - sají nektar)
-
Obr. 3: Motýl - stavba hlavy (sosák)
-
život je krátký - rozšíření a rozmnožení se
-
malá hlava, dlouhá tykadla
- 2 páry křídel: široká, blanitá, pokrytá pestrobarevnými šupinkami
-
larvy = housenky:
-
3 páry hrudních nožek + vzadu panožky
-
ú.ú.- kousací, velmi žravé, rostlinná potrava (škůdci)
-
v blízkosti ú.ú. mají snovací žlázy, které produkují hedvábné vlákno, z něj vytvoří některé druhy obal kukly (kokon)
-
Zástupci:
-
zavíječi – škodí v domácnostech a skladech potravin (housenky se živí moučnými výrobky, kořením atd.), nesprávně se jim říká skladištní moli, např. zavíječ moučný
-
moli - např. mol šatní - škodí na vlněných tkaninách a kožešinách (housenky mají enzym umožňující trávit i rohovinu)
-
obaleči – drobní motýli, housenky škodí na stromech (pupeny, plody, listy), např. obaleč jablečný - způsobuje červivost jablek
-
píďalky - housenky se charakteristicky „píďalkovitě“ pohybují, mohou způsobit holožíry na ovocných, ale i jiných stromech (sežerou všechno listí), např. píďalka angreštová - škodí na angreštu a rybízu
-
bělásci a žluťásci - denní motýli, křídla s černými skvrnami, např. bělásek zelný - škodí na brukvovitých rostlinách (zelí)
-
babočky - velcí motýli, s pestrými křídly, housenky chlupaté, nenápadně zbarvené např. b. admirál, b.paví oko, b.kopřivová
-
otakárci - patří k nejatraktivnějším, křídla mají výraznou kresbu, zadní křídla vybíhají v ostruhovitý výběžek, housenky téměř lysé, pestře zbarvené, chránění, např. otakárek fenyklový - housenky na r.miříkovitých, otakárek ovocný - na ovocných stromech
-
lišajové - noční motýli, výborní letci, úzká křídla, dlouhý sosák, který sají nektar za letu, těžcí, nedosedají na květ, např. lišaj smrtihlav - housenky žijí na bramborové nati; ha hrudi má kresbu umrlčí hlavy; noční opylovač
-
můry - noční, tělo zavalité, chlupaté, nenápadně zbarvené, křídla skládají naplocho na zadeček, schopnost registrovat ultrazvuk, tak unikají netopýrům, např. můra gama, stužkonoska modrá
-
bekyně mniška - škůdce, housenky způsobují holožíry na jehličnanech (smrky)
-
klíněnka jírovcová - drobný motýlek, masový výskyt - likviduje listy jírovce maďalu
-
martináč hrušňový - největší evropský motýl, u nás na jižní Moravě, noční
-
bourec morušový - housenky se živí listím moruší, vlákno, do kterého se obalí kukla je zdrojem přírodního hedvábí (až 1200 m dlouhé)
-
další motýli: modrásci, okáči, jasoňové, perleťovci
Zdroje
BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.
HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6.
PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.
SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2.
ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.
Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz
Obrázky:
Obr.1: Střevlík - stavba těla [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné z:http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/16_700.jpg
Obr. 2: Mandelinka bramborová. „Colorado potato beetle“ od Scott Bauer, USDA ARS – This image was released by the Agricultural Research Service, the research agency of the United States Department of Agriculture, with the ID k4978-5 (next).Toto oznámení nepopisuje autorskoprávní status tohoto souboru. Stále je vyžadován běžný popisek licence. Další informace najdete na Commons:Licencování.English | français | македонски | +/−http://www.ars.usda.gov/is/graphics/photos/dec97/k4978-5.htm. Licencováno pod Volné dílo via Wikimedia Commons Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Colorado_potato_beetle.jpg#mediaviewer/File:Colorado_potato_beetle.jpg
Obr. 3: Motýl - stavba hlavy [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/16_850.jpg
Obr. 4: „Kokon 1“.[online]. [cit. 2015-01-02] Licencováno pod CC BY 2.5 via Wikimedia Commons - Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kokon_1.jpg#mediaviewer/File:Kokon_1.jpg
Odkaz
Přečti si zajímavý článke o kůrovci.
"Lýkožrouti na smrku prázdniny nemají. Ohroženy jsou zejména moravské a slezské lesy"
Kontrolní otázka
Larvy chroustů, které škodí kořínkům rostlin se nazývají:
a/ mouční červi
b/ drátovci
c/ ponravy
Historie
Mandelinka bramborová, americký brouk!
"Mandelinka bramborová (latinsky Leptinotarsa decemlineata) je brouk z čeledi mandelinkovitých, který se živí bramborovou natí. Na českém území (resp. tehdejšího Československa) se objevila v roce 1950 a komunistická propaganda ji prohlásila za imperialistický útok a mandelince se říkalo americký brouk."
Mandelinka bramborová, americký brouk! [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://www.americkecentrum.cz/mandelinka-bramborova-americky-brouk
Čti také
přírodní hedvábí
se získává z výměšků housenky bource morušového. Do hedvábného vlákna se zamotá kukla tohoto motýla.
Hedvábí původně pochází z Číny. První zmínky o chovu bource morušového spadají už do 3. tisíciletí př. n. l.
Obr. 4: Bourec morušový - kukla
Otestuj se
- Mšicemi se živí
a) lýkožrout
b) slunéčko
c) chroust - Ponrava je larva
a) lumka
b) mravence
c) chrousta - Přirozeným nepřítelem běláska zelného je
a) pilořitka
b) lumčík
c) lumek - Přírodní hedvábí získáváme z kukel
a) bource morušového
b) bource hedvábného
c) hedvábníka bourcového - Obávaný škůdce šatstva je housenka
a) mola
b) obaleče
c) zavíječe - Stočený sosák pro sání nektaru z květů mají
a) motýli
b) včely
c) čmeláci - Který brouk vytváří pod kůrou v lýku požerek
a) lýkožrout
b) červotoč
c) hrobařík